To, že občas někoho vyzpovídáme víte. To, že nám to časově moc nevychází víte taky. A co teprve, když ten, koho vyzpovídáváte je taky v takovém zápřahu, že rozhovor prostě nestíhá, ale přeci za to stojí?
Honza Dikovský – jeden z našich neopomenutelných svatebních kamarádů, který se na nás nabalil před pár lety a od té doby se ho držíme zuby-nehty. Proč? Protože každý by si zasloužil mít na svatbě svého Honzu! Opravdu! Je to neuvěřitelný pohodář, bavič a talentovaný fotograf, do kterého jsme se zamilovaly právě proto, jak lidský umí být. A taky proto, jak ukecaný je 😀
Honza je přesně jedním z těch, kteří stejně jako my neumí říkat ne a proto je neustále někde v běhu mezi vším, co komu slíbil. Postupně se ale zlepšuje – poprvé v životě nám na něco řekl ne a to byl tenhle rozhovor. Ale protože my nebereme NE jako odpověď, domluvily jsme se na něj s jeho ženou (a tou pravou rukou) Hankou, která nám na Honzu pár věcí prozradila 😉
Jak dlouho Honza fotí? Jak dlouho to dělá naplno?
Myslím, že prvotní impuls mu dal můj brácha, který na svých cestách po světě sbíral krásné snímky. Ale to správné nakopnutí přišlo až po naší cestě do Skotska před 8 lety, kdy jsme potkali dnes už naše dlouholeté přátele a Honza tam objevil lásku k zrcadlovkám. Brzy po návratu z dovolené si i koupil svého prvního Nikona. Nicméně, svatby fotí 6 let.
O Honzovi víme, že do všeho dává duši. Je svatební focení jeho „posláním“? Jak ho vnímá?
Ano myslím, že svatební fotka se stala jeho životním posláním, je to něco v čem se opravdu našel. To, co na focení svateb miluje jsou lidi. Ta interakce s nima, ten šrumec okolo, příběh, který se tam odehrává. Vytvářet krásné a jedinečné fotky, které budou lidem památkou na celý život.
Zvládá to vše sám, nebo mu s něčím pomáháš?
Fungujeme jako sehraná dvojka. Já se věnuji třídění fotek, vytvořím finální příběh v určitém množství fotek (záleží na domluvě s klientem) a Honza je následně upravuje. Občas vypomáhám s administrativou, ale jinak si vše dělá Honza sám.
Proč si myslíš, že si ho snoubenci vybírají?
Tak jednoznačně kvůli jeho fotkám. Honza má svůj osobitý styl, ať už způsobem, jakým komunikuje s klientem od začátku, jeho otevřenost, nadšení pro věc. Svoji práci dělá srdcem a myslím, že na jeho fotkách je to vidět.
Kdybys měla popsat jeho fotky – co bys o nich řekla?
Fotky jsou kouzelné, emotivní, nesoucí svůj vlastní příběh. A každá je jedinečná.
Honza letos měnil techniku, je to tak? Vidíš v něčem rozdíl?
To je otázka úplně mimo mě. Já jsem totálně anti technický typ, bohužel focení z pohledu techniky moc nerozumím. Každopádně z toho, co jsem prozatím mohla poznat, je značný úbytek množství fotek, které mi Honzík z akcí nosí, což mi značně zjednoduší, resp. zrychlí moji práci v třídění.
Hani, jaké to je být ženou fotografa? Co se změnilo od té doby, co se věnuje jen focení?
Život s Honzou rozhodně není nuda. Protože pracujeme oba dva, a já se přes den s dvěma dětma nezastavím, tak je náš život jedna velká nekončící práce. Splnili se nám dva sny v jednom okamžiku, mít malé děti a skvělou práci. Obojí si žádá maximální nasazení a bere spoustu a spoustu času, ale stojí to za to. Je to takový náš rodinný podnik. Někdy máme pocit, že už prostě nemůžeme, obzvlášť když nám obě děti onemocní uprostřed pracovního zápřahu, ale pak uplyne pár dnů, zase vyjde slunce a vše je zase jak má být. Navíc hrozně moc vidím pozitivum toho, že máme jeden druhého.
Umíš si Honzu představit v nějaké jiné profesi?
Ne. Jsem šťastná, že se po letech našel v profesi, kterou tak miluje a která ho neustále posunuje dál a dál. Jsem na něj pyšná, protože za tu dobu co fotí, je za ním vidět už kus pěkné práce.
Hani, moc Ti děkujeme za to, že Honzu podporuješ v tom, co dělá, žes nám umožnila nakouknout „pod pokličku“ a že tvoříte tak skvělou dvojku – svatební svět tohle potřebuje 🙂
Titulní foto: Markéta Lašková
Foto v textu: Honza Dikovský
